JAROSLAV VALEČKA –̶ OBZORY
Jako třetí výstavní počin se ve Výstavní síni Chrudim objevuje malba z let 2009 a 2010 autora Jaroslava Valečky (1972). Jde o malíře, kterého širokému publiku netřeba sáhodlouze představovat, neboť je to umělec, jenž si získal pozornost tím, že se jako jeden z mála nebál na přelomu 20. a 21. století vtrhnout na pole krajinomalby, tedy žánru, jehož vrchol a obliba se v té chvíli ocitly hluboce zaneseny pod současnými trendy. Nicméně i přes takové východisko to byl právě tento žák Jiřího Sopka z Akademie výtvarných umění v Praze a absolvent řady zahraničních stáží, který dokázal panoramatickou krajinomalbu znovu zpřítomnit. Dnes je pokládán za jednoho z nejtypičtějších představitelů své generace, je členem pražského Stuckistického hnutí, je pravidelně vystavován a sběratelsky vyhledáván, a svým výrazem i jasnou tematickou základnou se přidružil k respektovaným a etablovaným současným autorům.
Mezi typické náměty, ke kterým se ve své tvorbě stále vrací, patří nejen zmíněná krajinomalba, v níž se zaobírá především zimní horskou a podhorskou krajinou v širokých panoramatech, ale i motivy figurativní, v rámci nichž se věnuje především vesnickému prostředí a tradiční lidové zábavě (např. masopustní průvody a masky). Na první pohled by se zdálo, že jde o téma (stejně jako v případě krajinomalby) anachronické. Ale kupodivu i takové téma ve Valečkově podání funguje, především tím, že útočí na hluboce vkořeněné, českému divákovi bytostně známé scény. Jsou ̶ li pak pojednány původním rukopisem založeným na realistickém vidění s vysokou mírou expresivity, který je však podaný pečlivým, čistým způsobem, balancujícím na hraně naivizujícího zjednodušení Munchovského ražení, nemohou se s diváckým porozuměním (odborným i laickým) minout.
Rámec výstavy, která nese název OBZORY, byl pro Jaroslava Valečku důležitou výzvou, v níž se pokusil skloubit okruh svých typických námětů s novým viděním a s motivy, které si přivezl především ze stipendijního pobytu ve Francii v roce 2008. Dlouhodobý pobyt v Bretani jej ovlivnil natolik, že se do jeho tvorby začaly vplétat první motivy nečeské (přičemž by se dalo konstatovat, že doposud ve Valečkovi rezonoval především malíř českého prostředí). K panoramatům horským přibyla také panoramata vodní, k nimž začal přistupovat s jinou perspektivou: tu přímopohledovou začala nahrazovat ptačí perspektiva. Takto vznikla klíčová díla roku 2009 Poloostrovy (olej na plátně, 108 x 139 cm, 2009), Zátoka (olej na plátně, 125 x 164 cm, 2009) nebo Molo (olej na plátně, 110 x 128 cm, 2009) a v sérii spojené s vodním živlem Valečka i nadále pokračuje. Obzor nad vodní hladinou se mu do rámce výstavy podařilo volně a nenásilně skloubit s obzory horskými, z nichž se na výstavě objevuje několik maleb tichých a několik těch, které jsou zaplněny stafáží věnující se jakýmsi vesnickým obřadům anebo přímo určité fázi lidového veselí.
Vydejme se teď společně s malířem Jaroslavem Valečkou k objevení nevídaných obzorů, jejichž kouzla a taje nám odhalí autorova imaginace na následujících stránkách i na poslední jarní výstavě.
Kateřina Tučková